Zkouška navijáku Otrokovice
Něco se u nás zase chystá. Je sobota večer a Katka s Kubou balí věci na coursing. Takže to bude zase bezva den.
Bereme s sebou do auta Laďku s Ronym.
Tentokrát jedeme déle než obvykle. Po cestě děláme dvě zastávky a tak po dvou hodinách dojíždíme na místo.
Ale co to ??
Kde jsou spousty psů a lidí ?? Vždyť je tady jen Alča s Ronym a nějaký pán s ridgebaččí slečnou. Je to prý Honza a ta zrzka se jmenuje Taylor. Taky je tady ještě nějaká paní - je to Jitka s Justíkem.
Ale pořád tomu nerozumím proč tady vlastně jsme.
I když ničemu nerozumím, skvěle si to tady užíváme: všichni řádíme jako zrzavá ruka. Roník se drží raději trošku vzádu, tyhle ridgebaččí boje nejsou nic pro prcky. Zatímco my čtyřnozí si hrajeme, Honza s Kubou nad něčím špekulují. Až když se podívám hezky v klidu a zblízka poznávám, že to je "TO" co patří ke coursingu. Vždyť to je přeci ten stroj, který tahá lanko se střapečkem !!! Říká se tomu naviják !!!!
Takže přeci jen dnes dojde na coursing ???
Protože nás bylo přeci jen málo, přijíždějí ještě další účastníci: Dáša s Michalem s holkama Ený a Molly. Teď teprve začíná to správné řádění. Po chvilce toho máme všichni plné zuby a občas některý z nás polehává v trávě.
Honza s Kubou konečně připravili naviják a jako první premiérový běh má absolvovat Rony. Katka už je připravená a Roník vříská, aby ho už Alča konečně vypustila ....
Zazní to známé "naviják !!!!" a pak hned "Go !!!". .......... ale ono nic !!
Hmm, teda jako vtip nic moc ... to už jsem zažil lepší.
Asi nějaký problém. A zase dali chlapi hlavy dohromady. Po chvilce Honza někam odjíždí. No, tož jsme si ten naviják moc neužili. Proto jsme jeli takovou dálku, aby nám Honza ten naviják po chvilce zase vzal a odvezl ??
Někteří se jdou projít, jen já s Kubou a Katkou zůstávám hezky ve stínu u auta. Aspoň mi trošku vychladne tělo - vedro je příšerné. A jako africký pes nemám vedro rád.
Konečně je Honza zpátky a zase mají všichni úsměv na tváři. Problém je vyřešen a my to můžeme konečně vyzkoušet.
Je to bezva : naviják vrní, střapeček šustí v trávě a už se řítí do killu první parta: Rony, Molly, Eny. Pak jde na řadu Taylor s Justym. A už stojím před střapečkem já !! Igelitový miláček se dává do pohybu a já běžím za ním ze všech sil. Taktak to ubrzdím před navijákem a jen o milimetry ho míjím. Ale hned se obracím a jdu si zakousnout toho broučka bílomodrého. Není nic lepšího na světě, než se takhle předvést jako obrovský lovec.
Po mně jde na to Roník. Z toho kluka ridgebaččího mi vyrostl velký soupeř. Jde do toho naplno, tak jak se správně má.
Tohle všechno se opakuje ještě jednou. Všichni máme jazyky až na vestách, ale šťastní jsme jako blechy. Tohle je teda povedený den !!
Největší překvapení nás teprve čeká: do mého auta se nakládá naviják !! To znamená, že bude náš a my si budeme běhat jen tak, kdy se nám bude chtít.
I když nemám zrovna narozeniny, je to ten nejlepší dárek, jaký jsem dostal.
Katka mi vysvětluje, že naviják patří i Ronymu, Sáře, Henny, Eimy, Chantal a Gufíkovi. Takže jsme šťastná parta, která si bude užívat !!
Určitě vám budu podávat zprávy, jak nám naše domácí trénování jde .....